Dnes měl být ten den aneb karanténa den 12597254

Dnes. Dnes měl být ten den. Den, kdy jsem Honzu vyslala pomáhat bráchovi s podlahou. Den, kdy jsem chtěla celé dopoledne koukat na stupidní seriály, odpoledne si dát pleťovou masku a číst si romantickou knížku. Cpát se u toho čokoládou, kterou normálně dělám, že nejím. A možná si nalakovat nehty. Dnes měl být holčičí den. 👸💄👗
---------
10:00 "Dianko, můžeš mi jít na chvilku pomoct?"
---------
A tak jsme s taťkou aretovali náš super-pichlavý keř, abychom se dostali k betonovému poklopu do jímky. Ten jsme pak odkryli a s pomocí souseda i odstranili. Dole se objevila jímka. Asi. Napotřetí jsme tam zasunuli žebřík a napoprvé (naštěstí) i tátu. 😳
----------
K obědu jsem rozmrazila pizzu a zapilovala si zlámané nehty.
----------
Odpoledne jsem se seznámila s pojmy vsakovací jímka a rozbrušovačka. S tou i naživo. Dál bych do toho radši nezabrušovala, ale hrozilo, že táta bude balancovat na žebříku se světlem v jedné ruce a s tím smrtícím nástrojem v druhé. A tak jsem zahnala svoje úmysly se nepozorovaně vzdálit a obětovat otce pro další díl Gilmorek. 😖
-----------
14:00 - 15:00 držím žebřík
-----------
Poté, co táta několikrát vyfáral, protože potřeboval některý další nástroj, který jsem nebyla schopna najít či poznat, jsme měli v jímce všechny prodlužovačky, kladiva i dláta... a zjistili jsme, že rozbrušovačka je nefunguje.
---------
Všechno jsme uklidili, táta odjel na kolo a vrátila se Honza. Začal montovat držák na monitory 🥺
----------
18:00 "Dianko, můžeš mi jít na chvilku pomoct?"
----------
Dnes. Dnes byl ten den. Jeden z těch normálnějších dnů u Majerů.