MINIMALISMUS | Takže co s těmi Vánocemi?

Takže Vánoce jsou za týden tady a přípravy vrcholí. Jak ale naložit se vším tím nákupním šílenstvím, když jste se právě rozhodli stát se minimalistou? A vůbec existují nějaké tipy, které pomohou neprobudit se 25. prosince v bytě plném nepotřebných dárků? Tady jsou rady, které pomohly mně, a do komentářů pod článkem pak můžete přidat své vlastní.

MINIMALIZOVALA JSEM PŘED VÁNOCI

V listopadu jsem se opravdu snažila alespoň rychle projít veškeré kategorie, ve kterých bude po Vánocích jistojistě "přetlak". Kosmetika, oblečení, knihy. A myslím, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Ve skříni mám pár volných ramínek, zjistila jsem, že mi došly ponožky, darovala jsem přečtené knížky a mám místečko na nové. Tak pojď, Ježíšku!

A pokud máte děti, nebojte se je zapojit. Vysvětlete jim, že Ježíšek je za rohem i s dárečky, a poproste je, zda by nemohly najít v pokojíčku věci nebo hračky, se kterými už si nehrají, aby uvolnily místo pro ty nové. Společně pak můžete hračky jít darovat. Dobrý skutek je na světě a semínko ekologie zaseto!

NAPSALA JSEM JEŽÍŠKOVI

Ano, jako zamlada. Už od prázdnin, kdy se blížily mé narozeniny, jsem si zavedla v telefonu wishlist a shromažďovala v něm věci, které potřebuji nebo se mi líbí, a jsou tak ideálním tipem na dárek. Miluju sice překvapení, ale musím přiznat, že málokdo se mi trefí do vkusu. A já se pak trápím s dárky, které nechci, ale kterých nemám to srdce se zbavit. 

Současně jsem poprosila všechny, aby mi dali jeden, maximálně dva dárky, a totéž mám připravené pro ostatní. Mělo to jeden zajímavý efekt - donutilo mě to mnohem pečlivěji přemýšlet o tom, co komu daruji. Nenakoupila jsem tašky věcí naprosto bez rozmyslu prostě jen aby něco bylo a aby toho aspoň bylo hodně. Díky minimalismu jsem získala mnohem víc času na to dárky promyslet a vybrat je opravdu na míru.

PŘÁLA JSEM SI EKODÁRKY... A TAKY JE DARUJI

Keep-cup, knížku do e-čtečky (hm, jsem zvědavá, jak ji Ježíšek zabalí :-D), 5 kg pytel rýže, víkendový výlet, přírodní kosmetiku. Tyto věci bych si samozřejmě mohla koupit sama, ale pro mě je nejcennější fakt, že je pro mě někdo sežene / zařídí. 

A ekodárky taky daruji. Ultra-minimalistický přístup "Vánoce bez dárků" to by přece jen nebylo ono, a tak jsem se snažila vymyslet pro sebe i pro rodinu dárky, které nebudou jen dalším lapačem prachu v domácnosti. Samozřejmě je ideální, když víte, co si dotyčný přeje nebo co potřebuje. Ale tam, kde jsem tápala, jsem si vytvořila tři jednoduché kategorie: zážitek, jídlo, knížka. 

Zážitkem může být večeře v exotické restauraci, návštěva divadla nebo koncertu, masáž či návštěva kosmetického salonu. Pro pány třeba jízda na motokárách, vstupenky na hokejový zápas nebo Škola smyku. Slevové portály jsou toho plné a mě přijdou zážitky jako dárek nejvíc prima. Snažím se vybírat s citem, takže dědu neposílám na bungee-jumping, ale většinou chci, aby si moji blízcí vyzkoušeli něco nového.

Jídlo. To je u mě dárek pro ty, kteří by o zážitek nestáli, nebo se ho nemohli zúčastnit třeba ze zdravotních důvodů. Snažím se vybírat pochutiny, které má dotyčný rád, nebo by si je sám nepořídil - ať už kvůli ceně, nebo protože je nezná. Letos jsem vybírala fair-trade potraviny nebo lokální a sezónní věci. Popravdě stačilo oběhnout dvoje farmářské trhy a půlka jedlých dárků byla na světě. Spoustu dárků z této kategorie lze taky vyrobit doma. Domácí vaječný likér, chutney, punč nebo marmeládu ocení každý. Můžete třeba zkusit vyrobit těsto na sušenky v krásné sklenici podle mého návodu. Garantuji zaručený úspěch!

A knihy. Sice možná nejsou eko, ale kdo by nemiloval knihy...

BALÍM DO RECYKLOVANÝCH OBALŮ

Nevím, jak to má vaše rodina, ale u nás se odjakživa balicí papír schovává, ideálně i s izolepou. Ostatně víc o Vánocích u nás se dozvíte v článku Jak jsem bojovala s perníčky a jiné předvánoční patálie. Popravdě, vždycky mi to přišlo k smíchu, ale letos jsem na to poprvé hrdá. A tak jsem poprvé nekoupila ani jednu roli balicího papíru a šla jsem hezky do našeho "sběru". Místo plastových stuh jsem pořídila látkové a hodlám si je schovat i na příští rok. Už jen ta samotná představa, jak vybírám po vybalování dárků od každého stuhy, mě baví... :-)

A PO VÁNOCÍCH BUDU ZASE MINIMALIZOVAT

Víte, minimalismus nebo možná spíše ekologické chování se sice snažím šířit, ale rozhodně se u stromečku nebudu hroutit z toho, že jsem dostala něco, co jsem nechtěla, nebo o dárek víc. Je přece krásné, když si na vás někdo vzpomene a věnuje čas, péči i finance tomu, aby vás obdaroval. Současně se ale chci zbavit provinilého pocitu, který stále ještě mám, když mě napadne, že si dárek nechci nechat. Ať už proto, že se mi nehodí, nelíbí nebo vím, že bych ho neužila.

Je potřeba si uvědomit, že dárek, který po Vánocích obracíte v ruce a nevíte, co s ním, už splnil svou funkci. Tou je ukázat, že na vás někomu záleží a nás má rád. Pokud dokážeme vyjádřit na oplátku vděčnost a lásku, pak si myslím, že podstata byla naplněna. Dárek pak už zůstává jen věcí, o které můžeme rozhodovat podle svých zásad.

Proto se po Vánocích chystám na druhé kolo debordelizace. S novými věcmi bude opět třeba malá revize a pro některé bude nutné najít místo. Jiné dárečky se vší pokorou a vděčností přijmu, ale nebudu si je nechávat. Uvidíme, jak to zvládnu.

VDĚČNOST A HLAVNĚ HODNĚ LÁSKY

Je to hrozné klišé, které je ale třeba opakovat. To, že tu řešíme, jestli dostaneme jeden nebo dva dárky, zabalené ekologicky, nebo v celofánu, to samo o sobě už je vlastně velký luxus. Protože jsou tady i lidé, kteří letos dárečky neponesou pod stromeček, ale třeba do nemocnice. Povím vám krátký příběh....

Před pěti lety to byl Honza, moji rodiče i ségra, kteří celý advent prostepovali před dveřmi nemocničního pokoje a já slyšela, jak jim lékaři šeptem sdělují nejrůznější prognózy. A ty byly všelijaké, včetně toho nejhoršího. Ani teď, když to píšu, se to zdá neskutečné, ale bylo to tak.

Střídali se pak u mě v pokoji každý den a vcházeli dovnitř s úsměvy, ale s unavenýma očima, ve kterých jsem viděla, jak moc se o mě bojí. Byly to Vánoce, kdy jsme sledovali každou desetinnou čárku v mých výsledcích, analyzovali každý mimický sval doktorů, kteří k nám promlouvali, kdy Honza trávil noci tím, že studoval statistiky a vědecké články... Byly to Vánoce, kdy jsme nechtěli nic jiného než být spolu. Byly jsme OPRAVDU pokorní, vděční a soustředili jsme všechny síly jen na jedinou věc - na lásku. Byla všude.

Byly to nejtěžší Vánoce, které jsme zažili, ale v jistém ohledu nejkrásnější. Myslím, že nemusím vyprávět víc. Pokud se sejdete u stromečku všichni a aspoň relativně zdraví, dostali jste ten největší dárek.

Krásné Vánoce, s láskou Vaše