Jak jsem si kupovala představu o sobě...

Ve čtvrtek jsem byla nakupovat. V Lidlu. Možná stejně jako já milujete jejich akční letáky, možná stejně jako já jste zvědaví, co si na vás zase příští týden vymyslí za kampaň, a možná stejně jako já lamentujete, když v pondělí po cestě do práce nestihnete nálet na tu nejbližší pobočku. To totiž znamená, že až se tam po práci zastavíte, bude akční zboží beznadějně probráno a zbudou akorát tepláky XXL a XS. A to nechceš... Bylo to ale trochu něco jiného, než vyprodaná velikost, co mě tento týden při nákupu zasáhlo a o čem jsem musela napsat, abych si to tak trochu urovnala sama v sobě...

Hned na začátek říkám, že proti Lidlu nemám vůbec nic, jejich kampaně prostě miluju a za tenhle článek nedostanu ani levnjěší banány v Albertu ani dárkový koš z Billy. Může za to prostě jen lidlovský marketing, který v podstatě obdivuju a který prostě zašel mnohem dál, než prostě jen přeškrtnout cenu a příští týden ji zase přeškrtnout o výrobek vedle. Tihle profíci přes jogurty a sterilované okurky si začali pohrávat s mou psychikou....a tady jde do tuhého, of kórs!

Díky jejich kampaním se jeden týden stávám sexy cyklistkou, to když je v akci cyklistický dres s dlouhým rukávem. Nezáleží přece na tom, že na kole sedím dvakrát do roka, z toho jednou v červenci a jednou v srpnu. V mé hlavě už se vidím jak si to celý podzim drandím coby fešná cyklistka do práce. Samozřejmě v dresu s dlouhým rukávem. Šup s ním do košíku. 

Další týden se stávám nadšenou pekařkou, protože já jsem přece vždycky chtěla dělat lízátka v lízátkovači, rýži v rýžovači, palačinky v palačinkovači, vafle ve vaflovači, toasty v toastovači, zeleninu v páře, domácí nanuky z formiček, mlít sůl a mixovat smoothie... No, prostě na podzim budu cyklistka a ještě hvězda v kuchyni a k tomu je potřeba mít samozřejmě potřebné vybavení. Co na tom, že ho nejspíš budeme muset skladovat pod postelí...

"...chtěla jsem vždycky dělat lízátka v lízátkovači, rýži v rýžovači, palačinky v palačinkovači, vafle ve vaflovači, toasty v toastovači, zeleninu v páře, domácí nanuky z formiček, mlít sůl a mixovat smoothie..."

Následující týden přichází zahradnická kolekce. Boty na zahradu mám asi patery, chodím v nich všude jinde než na zahradě. Počkat! My přece nemáme zahradu! Každopádně takovéhle fešné ťapky se hodí přece i na balkón, ještě k nim přihodím mini-lopatku a sladěné rukavice, když zahradničit, tak stylově! :-) Poslední kytka nám doma sice chcípla už před rokem, ale nikdy neříkej nikdy, a tak kromě dokonalé cyklistky a kuchařky-pekařky jistě stihnu také obnovit svou kariéru pěstitelky. V zimě.

Týden na to mě ale Lidl přiměje plány přehodnotit, protože se vytasí s šicím strojem, sadou pláten na malování (a to já jsem vždycky chtěla zkusit), strašně levnou laminovačkou (zalaminuju doma všechno, třeba i toaletní papír) a sadou papírů vhodných do plotru (který nemám, ale až jednou přijde, budu připravena). Takže kromě cyklistky, královny kuchyně, stylové zahradnice budu na podzim také neotřelá umělkyně.

Takto se u mě během půl roku díky nakoupené výbavě vystřídá tolik předsevzetí a poloh mysli, že i lecjaký schizofrenik by si se mnou nezadal. Pokud bych měla všechno stíhat, nejspíš bych v podstatě ani neměla spát.

To všechno jsem si uvědomila minulý týden, kdy se objevila kolekce jógy. Jóga je moderní, zdravá, cvičí ji snad všechny celebrity a jóga mi určitě prospěje, tvrdí moje fyzioterapeutka. Jóga mě bytostně nebaví, tvrdím já. A jak jsem tam tak jela kolem regálu, házela do košíku tričko na jógu, legíny na jógu, sadu overbalů (mám doma dva a v životě jsem s nimi necvičila, ale tyhle tak krásně ladily k těm legínám), cvičební kostky (dva kusy nabarvené pěny za 149 Kč), podložku na jógu a nakonec jsem se poprala o jógovou podprsenku s paní, co taky chtěla to poslední "emko"... Prostě jak jsem jela s tímhle jóga nákladem k pokladně s lehce provinilým pocitem, že "to zase bude peněz", najednou mi to došlo....

"...každý týden jsem si kupovala představu o mém lepším já přímo v regálu.."

Došlo mi, že to, co jsem si právě koupila, nejsou legíny, triko, podprsenka a pomůcky. Koupila jsem si představu toho, jaká bych chtěla být... Představu dokonalé ženy přímo v regálu. Jasně, chtěla bych cvičit jógu jako to dělá ta herečka z televize, oblíct si legíny, udělat polohu lotusu, být vyrovnaná a meditovat, pít jen čistou vodu z karafy (co ji budou v Lidlu příští týden), dělat si k svačině smoothie a jíst jen zeleninu z hrnce s párou. Chtěla bych jezdit na podzim do práce na kole, protože je to určitě zdravé a správné, a dělá to ta kolegyně odvedle, na kterou pak všichni kolegové uznale pokyvujou. Chtěla bych mít krásný balkón plný rozkvetlých muškátů tak, jako ta paní o patro výš, která je určitě chodí zalívat v těch stylových botkách a okopávat tou titěrnou lopatkou. Jenže tak to nefunguje.

Jógu nesnáším a například o kytkách, o těch byla řeč několikrát. V životě jsem nemalovala na plátno a z dušené zeleniny se mi dělá nevolno. Zato mám třeba slepené naše album fotek za celý rok 2014. Kdo tohle může říct?! :-) Jóga oblečení jsem tedy v poklidu vrátila zpět. A i paní s poprsím velikostí "M" jsem nakonec našla - chudinka, prohlížela si overbaly... Co mě ale překvapilo nejvíc byl ten obrovský pocit úlevy, který jsem měla, když jsem zjistila, že nemusím na jógu a ani na podzim, v těch sychravých ránech, na kolo... Že na mě ze skříně nebude smutně koukat dres ani legíny a nebudu zakopávat o plátno nebo palačinkovač.

Sečteno podtrženo

Nedělejte věci, jen proto že máte pocit, že je dělá paní v televizi nebo sousedka. Nekupujte si v obchodech představu Vašeho lepšího já. A nikdy, ale opravdu NIKDY si nevyčítejte, že Vás nebaví jóga a nemáte na balkóně muškáty. 

Dělejte prostě to, co Vás baví, dělejte to s láskou a tak, jak to nejlépe dovedete.