11 věcí, který mi budou chybět z MS v ledním hokeji

Nikdy jsem nechápala, jak se proboha mamka nemůže koukat na mistrovství světa v hokeji. Já jsem už odmalinka seděla u televize a hltala každou minutu. Měla jsem dokonce každý rok v deníku vyhrazenou dvoustranu, kde jsem si vypsala hokejisty i s jejich čísly, a pak jsem volila toho nejhezčího. Ano, ne nejšikovnějšího, ale nejhezčího :-) Těch mistrovství jsem viděla cca 28 a stále ještě jí nerozumím. Další totiž (aspoň pro nás) právě skončilo a mně se bude stýskat!

1.) Tak za prvé mi budou chybět vylidněné ulice a silnice. Úderem prvního hvizdu se totiž všichni stáhnou do svých obýváků a mě stačilo sledovat televizní program a věděla jsem, kdy přesně vyjet z práce, abych se vyhnula zácpě na Průmyslové nebo projela Prahou v rekordním čase. Jo, a kdy jindy než při mistrovství máte v bazénu dvě dráhy jen pro sebe?! Jo, bude mi to chybět.

2.) Tato sezóna byla poslední pro "Pera Morsta". Že nevíte, kdo to je? No, přece trenér švédských hokejistů. Když jsem jeho jméno ho zkoušela najít, tak mi googl našeptával "permafrost" :D Pomohla mi až wiki, takže správně je to Pär Mårts. A proč mi bude chybět? Protože nikdo jiný nevypadá jako Hop z Včelky Máji :D

3.) Komentátoři mi budou taky chybět. Robert Záruba je pojem, jeho hlášky jsou nesmrtelné a navíc pojmenoval své dcery po mě a sestře (pozn.aut. jmenují se Diana a Mariana). Maximálně sexy David Pospíšil, pro jehož nakřáplý hlas bych vraždila. Na komentátora je ho škoda, já bych ho oblíkla do křiváku a poslala na rokový koncert! Pak Martin Hosták, který je tak roztomilý, že by podle něj mohly vyrábět plyšák a já bych si ho koupila. No, a Marek Sýkora, kterýho se doma svorně bojíme. Hlavně jeho pravého obočí, které je  nebezpečně vysoko. Pořád.

4.) Darina Vymětalíková (asi) a její otázko-oznamovací věty. Proč ta holka nemůže klást normální otázky. Ona se neptá. Ona oznamuje. V jejích rozhovorech (který bych nazvala spíš jako hovory k sobě) už příště rovnou může říct: "Takže tu třetinu jste posrali..." A víte co, možná by mě to vlastně bavilo víc.

5.) Elektronická tužka. Kdy jindy uvidíte v televizi nakreslených tolik koleček a šipek? S touhle strategií na nás prostě nemá nikdo šanci. :-)

6.) Kašpar - Kousal. Hokejový šampionát, to jsou nejkrásnější hrátky se jmény. Každý rok se nám v mančaftu sejde nějaká skvělá dvojice jako je třeba Kašpar - Kousal. A když nic, tak je minimálně v brance Čech Francouz, v obraně kdysi hráli Němec a Polák :-) Světem pak kolují klasické vtípky jako je třeba finský hokejista Hulmiho Ukolen anebo norská verze Oje Balstrom. I Robert Záruba si často bere jména na paškál: "Kolář přihrává Kovářovi, aby procvičil švédské komentátory..." A když letos prvně hrála Kanada a v ní hokejisti Talbot a Scheifele [:šajtlí:], říkala jsem Honzíkovi, proč ten Talbot hraje šajtlí, když šajtlí se náhodou hraje fotbal, ne...? 

7.) Červenkův paradox. Roman Červenka, co dodat, nejsem sice žádný hokejový expert (to už jste asi poznali), ale jakmile Roman jede na bránu, jdu si v klidu vařit čaj nebo si zatelefonovat. Je to prostě smolař, kterýmu góly nepadají. A mně bude chybět.

8.) Ledový evergreen. Jestli bylo nějaké mistrovství světa v hokeji, kde si hráči nestěžovali na kvalitu ledu a hráči ze zámoří neměli problém se širším kluzištěm, pak po mě hoďte pukem. Protože já si myslím, že nebylo a komentátoři mi to letos zase potvrdili. Takže nezapomeňte kluky z NHL příští rok zhruba tak v lednu upozornit, že za pár měsíců budou hrát o titul na širokém ledu. A navíc nekvalitním :-D

9.) Stupidní jména soutěží studia MS. Každý rok se samozřejmě volí nejlepší historický okamžik hokeje, nejlepší klička, nejdelší brusle, nejvíc vyražených zubů... A tak i já, hokejový analfabet už vím o historii hokeje ledasco. A když bych to zapomněla, za rok si zase zavzpomínám. Letos to byla myslím královská hra s podtextem s kým jde král na hokej. A král šel s manželkou. Zacíleno na ženy dobrý, ale jinak asi naprosto neuvěřitelný. Nebo možná nejen u nás doma jsou role rozděleny jasně? :-)

10.) Moje chytrý rozumování. I když hokeji rozumím asi tak jako fotbalu (viz článek zde), miluju mít na něj názor.  A nemusí být správnej ani vlastní. Většinou se opičím po tom, co jsem slyšela v práci od chlapů, a pak to doma prezentuju Honzovi, a naopak. Vnáším do toho samozřejmě ženský prvky, takže občast tvrdím, že tohle rozhodně nebylo "uvolnění mimo hru" nebo "zakázaný postavení"... :-)

11.) Jo, a bude mi chybět těch 10 milionů trenérů, ve které se každý rok změní náš národ. Všichni jsme chytrý jak rádia, hlavně ti na diskuzních fórech. Jenže mě to vážně bude chybět, protože každý rok na pár dní dostaneme všichni záminku, proč bejt společně chytrý, společně šťastný nebo společně smutný. A na tyhle kolektivně emoce na ty prostě neplatí normální sčítání, ty se násobí!

Takže jestli mi letos bude chybět i poblitej Staromák a nadávání na Aloise?

Tak určitě...