RETROPECKY - #3 Dětské hřiště

Když jsem byla malá, tak malá, že jsem si musela stoupat na špičky, abych dosáhla na zvonek u baráku, byla jsem vlastně od rána do večera venku. Počítač jsme ještě neměli, aby se dalo tvrdnout hodiny před monitorem, na videohry se chodilo k sousedům, jenže tam člověk taky nemohl vysedávat půl dne. Ségra ještě nebyla na světě, abych si s ní mohla hrát, a tak doma vlastně nebylo moc co dělat. Zato venku, na sídlišti, se dalo zažít spoustu dobrodružství. Zvlášť, když jste před barákem měli hřiště. Pamatujete?

Přítel domácí aneb úklid z pohledu (mého) muže

Obvykle nemám feministické sklony a jsem zásadně proti škatulkování věcí a činností na typicky mužské a ženské. Musím ale přiznat, že už delší dobu začínám pozorovat odlišnosti, které panují mezi oběma pohlavími, pokud dojde na úklid. My ženy (potvrzeno z několika zdrojů, které si přejí zůstat v anonymitě) jsme zřejmě vybaveny mnohonásobně vyšší citlivostí na nepořádek než muži. Máme detektor na špinavé nádobí, skvrny na podlaze, prachové částice... Ten samý detektor vyhlašuje mužům poplach zřejmě až ve chvíli největšího ohrožení, tedy tehdy, kdy by se nádobí nevešlo do dřezu a třeba už ani do vany a trenky už by točily třetí kolo.

RETROPECKY - #2 Sámoška

"Skoč mi do sámošky," říkala mi mamka, když jsem byla malá. Cítila jsem se jako dospělák, protože sámoška byla takzvaně "přes silnici", kam jsem normálně mohla jen na dovolení, a mamka mi navíc svěřila dvacku do mojí dětské peneženky, což bylo tenkrát bohatství. K tomu jsem vyfasovala síťovku, prázdné lahve a seznam a mohla jsem vyrazit na nákupy.