Zažila jsem už 26 oslav posledního dne v roce. Pamatuji si zhruba 7. Dvě z nich, protože se povedly, dvě z nich, protože jsem vůbec neslavila, ostatní proto, že skončily katastrofálně. Zbytek byl zapomenut. Sečteno, podtrženo - k juchání nad posledním dnem v roce stavím jasně: Silvestr bych zakázala.
Předně nemám ráda zábavu na povel. A od silvestru se tak nějak očekává, že se lidi sejdou a budou se tři, dva, jedna teď...děsně bavit. Co se mě týká, nejlepší party, které jsem zažila, vždycky vznikly spontánně a to je slovo, které bych ve spojení novoročními oslavami použila tak maximálně, kdyby mě někdo mučil. Navíc dost často nestíhám držet krok s pitným režimem účastníků, a tím pádem brzo přestanu chápat i zábavu. A pokud mám lepší rok a hecnu se, téměř stoprocentně pak končím na toaletě v nepříliš lichotivých pozicích.
Zábava ale často začíná už dříve, kdy je třeba se rozhodnout kdo a kde vám nakonec bude při novoročním zvracení držet vlasy. Možností je většinou dost, ale každá má nějaký háček - ten nemá rád tohohle, tady je expřítel téhle, do té díry nepojedu... Většinou je tohle rozhodnutí dobré udělat co nejrychleji, je to pak méně bolestivé - prostě přesně tak jak když se strhne náplast. A když se zadaří, možná se letos ani nikdo nepohádá.
Když vyřešíte problém lokality a zdárně se proderete k půlnoci, začíná teprv ten správný zážitek. Bilancování starého roku, a tím pádem jitření starých ran, očekávání pro následující rok a (většinou pány žijícími v páru) nevyřčené plány do budoucnosti, do toho melancholická nálada po pár skleničkách...tadá, recept na největší depresi roku je na světě.
Jediné, co mě na Silvestru baví je dát si bezostyšně ráno k snídani chipsy a kolu, což je taková čuňačina, že by mě paní Kateřina okamžitě vyloučila z natáčení. Ale moje nervy to vždy po Silvestru potřebují.
No, letošní silvestrovská bilance dopadla v mém okolí opět jasně: dva rozchody, pár výměn názorů a hádek o ničem a několik zoufalých pokusů o to začít od 1.ledna hubnout.. Nakonec by byl člověk skoro rád, že byl nemocný a na silvestra mu tekly proudem tak akorát antibiotika do kapačky. Ale abych byla objektivní, příští rok budu moc ráda, pokud budu přímo v akci a 1.ledna si zase řeknu: Bože, jak nesnáším Silvestr.
Žádné komentáře:
Okomentovat