Iks plus jeden důvod, proč ze mě nikdy nebude foodstylista

Za poslední rok dva jako by se roztrhnul pytel s weby o jídle, vaření, zdravé výživě a tak vůbec. Kdo nezveřejní týdně aspoň jednu fotku toho, co jedl nebo co si uvařil, na Facebooku nebo Instagramu, vůbec není „IN“. A tak, když jsem přemýšlela, jak zvednout návštěvnost svého blogu, bylo jasné, že pokud neudělám fotoseriál o našem kotěti, budu se muset přidat k tomuhle davovému šílenství.

Zabrousila jsem tudíž do svého osobního archivu a radostně vyhlížela nějaké ty fotografie, na nichž je celerová nať s bylinkovým dipem, gratinovaná řepa se zázvorovým přelivem nebo nějaké jiné zdravé jídlo, aby to nevypadalo jako, že jím, jako čuně. Bohužel jsem zjistila, že takové fotky nevlastním. Snažila jsem se tedy aspoň vypátrat nějaké takové, kde je mnou vytvořený pokrm naaranžovaný vedle domněle ošuntělého prkýnka, u něhož se ležérně povaluje vařečka a všude kolem jsou jakoby náhodou pohozené nějaké ty bylinky. Bez výsledku.

Jídla, která se mi za těch pár skromných let mé kuchařské kariéry podařilo vyfotit, obvykle vypadají úplně stejně - hromádka něčeho s něčím na vrchu, která dohromady tvoří jakýsi kekel na talíři. Většina z pokrmů navíc působí dojmem, že už je někdo minimálně jednou jedl. Koneckonců přesvědčte se sami. Snímky jsou sestaveny tak, aby byl čtenář - divák udržován v neustálém napětí a jejich kvalita postupně graduje. Protože bych ráda předešla takovým těm trapným okamžikům, kdy si nebudete jistí, co přesně na fotografii sleduje, najdete pod obrázky popisky.

Sushi - hranatý styl.

Domácí burger s hranolkami.

Zeleninový salátek.

Wafle s borůvkami.

Snídaně - jogurt s rybízem.

Segedín.

Borůvkové knedlíky.

Muffiny - dekapitulované.

Buchta ala puzzle.

Kuskus.

Těžko říct.

Takže sečteno podtrženo, to, že si pořídíte zrcadlovku, z vás očividně foodstylistu neudělá. Tak nějak ale tuším, že jedno prvenství mi tenhle článek rozhodně zajistí - tolik nekvalitních fotek dobrého jídla pohromadě na jiném blogu těžko najdete...