Voděradské bučiny

Voděradské bučiny jsou díky své poloze zhruba 30 km na jihovýchod od Prahy ideálním cílem pro jednodenní výlet, nebo chcete-li procházku. Zhruba 8 km dlouhý okruh s naučnými tabulemi vede po zpevněných cestách, proto je vhodný i pro cyklisty. Těch jsme taky jednoho únorového víkendu tohoto roku potkali ve Voděradských bučinách nemálo.

Naše procházka začala v obci Louňovice, která je nedaleko za Říčany směrem na Kutnou Horu. Auto jsme nechali u rybníku Požár, kde jsme kromě neurotického vlčáka uvázaného na podivné kladce taky bez problému narazili na modrou turistickou značku. Tu jsme následovali celou první polovinu výletu, až do Jevan. Než jsme se dostali k lesu, bylo nutné absolvovat průchod obcí, což ale domorodci turistům zpříjemnili investicí do krátké naučné stezky o historii Louňovic. Kousek za fotbalovým stadionem místního klubu Slavia Louňovice a zahradou s podivnými angorskými slepicemi jsme se vnořili do přírody.

Stezka zpočátku vede smíšeným lesem, což jsme brali jako klamavou reklamu, ale v zápětí nás uspokojila možnost podívat se k lomu Kaménka. Zde jsme utrpěli drobnou časovou i morální ztrátu, když jsme se lom pokusili najít. Dlužno říci, že neúspěšně, a to i přes celkem jasně vyznačenou trasu. Útěchou nám tak bylo jen polozamrzlé jezírko, které se ale na chvíli proměnilo v adrenalinovou atrakci a vrátilo pánskou část účastníků do dětských let.

Další část trasy od Kaménky do Jevan už proběhla bez problémů. Z lesa pomalu vymizely jehličnany, a tak jsme konečně byli v těch pravých bučinách. Na trase nebylo žádné větší stoupání, takže výlet lze směle doporučit i starším ročníkům. Po cestě jsme také objevili pár "kešek" (a pes Charlie cosi v křoví). Jeden by mohl říct, že krajina místy působila trochu jednotvárně, vše jsme si však vynahradili na konci "modré poloviny" výletu při příchodu k Jevanskému rybníku. Při západu slunce se nám naskytlo až pohádkové panorama, které si po "poustnutí" na Facebook vysloužilo celých 13 "lajků".

U Jevanského rybníku jsme se kvůli časové tísni rozhodli zavrhnout původní plán dojít do vesnice Vyžlovka. Vraceli jsme se tak po červené trase podél kaskády rybníků (Švýcar, Jan, Vyžlovský rybník, Pařez, Louňovický rybník a znovu Požár). Dle mého názoru ideální na letní výlet na kole s následnou koupačkou. My jsme se nekoupali a posledních pár rybníků už jsme ani neviděli, neb západ slunce byl neúprosný a náš timing - start výletu v únoru v půl třetí odpoledne - dost inovativní. Na druhou stranu jsme si dali trénink na rychlochůzi, protože kvalifikace do Ria se blíží. U auta jsme již byli za tmy, ale příjemně unavení.

Výlet splnil naše očekávání, a proto dostane 3 z 5 hvězdiček (nechávám si rezervu pro další výlety po vzoru rozhodčích snowboard-slopestyle v Soči).

Charlie v křoví našla svačinu, a proto dává 5 z 5 hvězdiček.

Mapu najdete zde a podrobnější info zde.