Budem' si hrát, jako že...

Jsem zase jednou viděla Potkali se u Kolína. Když jsem byla malá, nikdy jsem si nevšimla, že ten velkej medvěd toho malýho v podstatě šikanuje!!!!! Ale tak nějak něžně, že si toho ten mrňous vlastně ani nevšimne. Tak trochu to ve mně vyvolalo vzpomínky na dětství....

Když nám ještě na otázku: "Kolik Ti je let?", stačilo ukázat jednu ruku, dost věcí bylo jenom jako. Pamatujete si to taky? Hráli jsme si, "jako, že" jdeme nakupovat, "jako, že" vaříme opravdový jídlo, "jako, že" jsme dospěláci. Jenže věta "Budem'si hrát, jako že..." současně byla největší sviňárna. Zbraň v rukách všech vychcanejch dětí. A my, důvěřivý chudáci, jsme na to dopláceli. Jako ten chlupáč u Kolína.

"Budeme si hrát, jako, že jsi uklízečka"

Tak z toho nekoukalo nic dobrýho. Jenže tři kluci si hrajou v bunkru, a když chcete bejt v partě, tak uděláte cokoliv. Bejt uklízečka v podstatě znamenalo jedno odpoledne všem sloužit, zametat bunkr, běhat do večerky kupovat chipsy nebo chodit pro míče, co přeletěly něčí plot. Když máte smůlu, tak se osvědčíte a bunkr pak zametáte celý prázdniny. V tu chvíli nezbývá nic jiného, než najít ještě většího chudáka a zkusit na něj "budeme si hrát, že..."

"Budeme si hrát, jako, že jsme máma a táta a ty jsi naše dítě"

Na první pohled žádnej háček. Jenže na to taky bacha. Protože máma s tátou vás můžou šmahem poslat "k babičce na prázdniny". Což znamená, že pomažete sami za barák, kde budete čekat, dokud si vás "máma s tátou" nevyzvednou. A oni si vás nevyzvednou. Kvečeru vás přijde vysvobodit až vaše opravdová máma s otázkou: "Co tady děláš? A sama."

"Budeme si hrát jako, že rodíš"

Jasně, proč ne? V překladu to znamenalo, že člověk musel nosit ve školce celý odpoledne polštář po tričkem, pak ho porodit, tak jak to den předtím viděl v Manuele a Isabele, hezky se všema těma zvukovejma efektama. Na první pohled kopec srandy. Ale jen do té doby, než zjistíte, že celý "akt" pozoruje učitelka. To jste pak strávili odpoledne na hanbě a Vaše matka dostala vyhubováno za to, že pohoršujete ostatní děti.

"Budeme si hrát, jako, že tvoje morče je pes"

Myslím, že tohle nepotřebuje komentář. Chudák Capka dost nestíhala, když jsme jí na provázku vláčeli po sídláku. Dodnes si ale myslim, že dávat pac jí celkem šlo.

A co z toho plyne? Nikdy nevěřte dětem, ani teď, když jste dospělý. Jsou vyčuraný jak mraky. Takže se ani nenadějete a skončíte jako medvěd z pohádky - ten malej.